Ahoooooj! Další rozhovor je tu … (delší, ale o to výživnější).
Naším cílem je vytvořit komunitu kreativců ~ od designerů, přes hudebníky, herce a podnikatele až po ilustrátory nebo sochaře. V rámci ní pak mohou vznikat zajímavé spolupráce a samotná komunita funguje jako zdroj inspirace pro všechny začínající kreativce. Buďte u toho s námi!
Dušan, je hvězda českého snowboardingu a my máme radost, že si na nás udělal čas!
Dušan Kříž
je profesionální freestyle snowboardista a mentální coach. Jako sportovec reprezentoval Českou republiku a slavil evropské i světové úspěchy. Poslední roky se věnuje natáčení filmů s novozélandskou produkcí Rusty Toothbrushes.
Čau Dušane! Jak se vede?
Čau Honzo! Všechno fajn. Mám to štěstí, že můžu jet akorát do Itálie jezdit a natacet!
Kdy, jako pro každého profesionálního atleta, přišel ten bod zlomu (úspěch)?
Já musím na začátek podotknout, že jsem těch zlomových bodů v kariéře měl už poměrně hodně, ale popíšu tady dva, které mi v mém životě přijdou nejdůležitější, každý zcela jiný:
První přišel, když mi bylo 14 let. Byl jsem spíše byl takový outsider mezi ostatníma klukama, co tehdy jezdili na české scéně a tehdejší trenéři freestyle snowboardové reprezentace mě přemlouvali, ať se dám na snowboard cross. Že se na to hodím více a že bych tam mohl něčeho dosáhnout. Jenže problém byl v tom, že já jsem chtěl dělat freestyle a nic jiného nepřipadalo v úvahu. Hodně jsem tehdy řešil, proč mě nechtějí přijmout, jak se jim zavděčit, jak se mezi ně dostat. Jednoduše řečeno jsem řešil je, než sebe. Dlouho jsem se tím trápil a tím jsem si zároveň zavíral dveře k progresu na snowboardu, jelikož jsem svou pozornost neměl nasměrovanou čistě na snowboarding. Až do doby, kdy jsem potkal Pepu Povýšila, který mě každý den připomínal, proč dělám snowboarding. Hodně často se mě na to ptal a připomínal mi tím podstatu, kvůli které dělám snowboarding. Ukázal mi tehdy ten důvod, smysl snowboardingu a to, že je to především o zábavě a pocitu volnosti. Já jsem to tehdá vůbec tak nevnímal, ale během 3 měsíců jsem díky téhle změně mindsetu dal prostor progresu a začal jsem skákat tricky, které v té době v ČR nikdo neskákal a tehdejší trenéři, kteří mě odmítali mě začali zvát na kempy a ať se k nim přidám do reprezentace.
Druhý zásadní bod pro mě nastal mou poslední závodní sezónu. Byla to sezóna 2015/16 a já jsem tehdy zajížděl své historicky nejlepší výsledky. Povedlo se mi vyhrát evropský pohár, celkově jsme se držel v TOP 10. Ve světovém poháru ve Špindlu jsem byl 14. a celkově jsem zajížděl výsledky, na které jsem měl výkonnost. Troufám si říct, že jsem tu sezónu měl nejlepší výsledky z Čech. Myslel jsem si, že tím splňuji podmínky na účast v kvalifikaci na olympijské hry. Jenže se někde udělala chyba při strategii a rozřazování na závody a přišli jsme tím o možnost získání místa na kvalifikaci pro OH. Tehdá jsem to hodně řešil. Po dlouhé konverzaci se svým koučem pak přišla, pro mě zásadní otázka:
“No a proč to celé děláš?”
A v tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem úplně ve stejném bodě, jako když mi bylo 14 let – snowboarding jsem opět dělal z jiného důvodu, než mi moje srdce říkalo. Z týdne na týden jsem řekl, že se závoděním končím a že radši budu zkoušet něco, co jsem si jako malej kluk vysnil. A to i s možností, že to třeba vůbec nevyjde. Radši než být v tomhle stavu neustálého počítání bodů a stresu nad tím, jestli to vychází nebo ne.
Wow, to je hezký příběh plný poučení …
Jako sportovec jsi stále ale aktivní, spolupracuješ s novozélandskými Rusty Toothbrush. Jaké je to “tvořit” snowboardové filmy?
První sezónu je to neskutečná jízda. Když se člověk vymaní z toho závodního kolotoče, který jel posledních 7 let a najednou ochutná tu nekonečnou svobodu a prostor, tak mu to dodá šíleně moc energie, ale i tady může být občas tlak. Produkce totiž platí tvou účast ve filmu, věří v tebe. Naštěstí jsem to tak nebral, řekl jsem si ”OK, tak teď máš možnost ukázat kdo jsi a proč tady máš být”. Vše se povedlo a vznikla z toho dlouhodobá spolupráce. Letos je to třetí sezóna, je to radost, ale stále se mám co učit.
https://www.youtube.com/embed/Ff115rikGTQ?start=136
Máš nějaký rituál předtím, než začneš trénovat?
Mám, snažím se jezdit co nejvíc vědomě to jde. Mám k tomu pár technik, které nejsou nijak sofistikované. Zkrátka ~ nádech a výdech. Plus to třeba prokládám nějakými svými mantrami. Vždy se snažím uvědomovat si pravý důvod a smysl toho, proč dělám, co dělám, jelikož na to poměrně často zapomínám. Přitom je to ta nejzásadnější věc.
Otázka, kterou ocení snowboardoví nadšenci – back country, street nebo slope style?
Určitě back country (jízda ve volné přírodě). To je moje místo, ale mám rád i street a slope style. Všechno má své kouzlo. Nicméně pro mě je ten nejlepší snowboarding v horách a hlubokém sněhu stejně nejlepší.
Jak ses vůbec dostal k mentálnímu coachingu?
Od malička se věnuji sportům a vždycky mi doma říkali, že sport je z půlky o hlavě. V některých sportech i více. Na střední škole jsem se začal o tu hlavu trošičku více starat a zajímat, až to vedlo k tomu, že jsem svou poslední závodní sezónu začal spolupracovat s mentálním coachem a nestačil jsem se divit, jak obrovské přínosy to může mít. Nejen sportovní, ale hlavně celkově v životě. Člověk najednou dostane prostor se ponořit sám do sebe a díky druhému člověku nacházet odpovědi, které se do té doby snažil hledat někde venku. Díky celé téhle zkušenosti, kdy se mi během pár měsíců spolupráce překroutil život a přístup k němu o 180° k lepšímu, jsem se začal zajímat, jak se dá k tomuhle zaměstnání dostat, no a pak už to všechno jelo.
Bavili jsme se společně před rozhovorem o meditaci, zajímalo by mě, co pro tebe vůbec znamená sloveso “meditovat”?
Meditace je pro mě nejdůležitější činnost a technika, která napomáhá k dosažení absolutního vědomí a přítomného okamžiku. Meditaci vnímám opravdu jako vědomou práci, jak jít sám k sobě. Nemusí to nutně znamenat sedět se zkříženýma nohama a zavřenýma očima. Může to být klidně jen chůze, ale měl by tam být ten záměr, že teď neexistuje nic jiného, než to, že jdu, jak nesu nohu, jak jí pokládám, jak se mi třesou svaly a vibrace při dopadu na zem, až do posledního detailu. Být pravým pozorovatelem a jen pozorovat.
-min.png)
Kde nejčastěji hledáš inspiraci a nové podněty?
Tak nějak všude kolem mě? 😀 Ono když se člověk zastaví a dá si těch pár nádechů a výdechů, tak k němu něco vždycky promluví. Všechno je tak, jak má být. Jde jen o to, jestli to vnímáme nebo ne. Takže možná všude kolem a možná taky v sobě.
Co by si řekl, že je nejdůležitější pro pevné zdraví?
Spánek, pohyb, voda, vyvážené jídlo, mysl bez drog a alkoholu, každodenní duchovní práce, příroda – vše je o správném balancu.
Kdybys mohl/a vést druhý životy, co bys dělal? Čemu by ses věnoval/a?
No, já se snažím věci, které mě lákají, tak nějak dělat nebo zkoušet. Ale asi bych šel na studium psychologie nebo bych šel někam do zenového kláštera. 🙂
Máš možnost dát do TV 15s videospot, který uvidí celá ČR. Co bys v něm řekl?
“Už nic nehledejme, jen se otočme k sobě a naslouchejme. Vše, co potřebujeme, už máme. Jsme úplní takový, jací jsme. Jen to nechejme projít a rozeznít.”
Co říkáš na CBD?
CBD je jedno z mnoha léčiv, která nám poskytla sama příroda, aby nám pomohla k našemu pochopení a jsem strašně rád, že se mu začíná dávat takový prostor. Protože má opravdový smysl a význam v našich životech.
~
Kde Dušana najdete?
www.dusankriz.cz
.png)
.png)
.png)
.png)
.png)
_Petr%20Kadlec.jpg)
